Skip to main content

Svarga-khaṇḍa · Chapter 36

Chapter 36

Unit 243 of 693Svarga-khaṇḍa · Chapter 36Svarga-khaṇḍa · Chapter 361 source entries

Svarga-khaṇḍa · Chapter 36

Source

नारद उवाच- वाराणस्यां महाराज मध्यमेशं परात्परम् । तस्मिन्स्थाने महादेवो देव्या सह महेश्वरः १। रमते भगवान्नित्यं रुद्रैश्च परिवारितः । तत्र पूर्वं हृषीकेशो विश्वात्मा देवकीसुतः २। उवास वत्सरं कृष्णः सदा पाशुपतैर्युतः । भस्मोद्धूलितसर्वांगो रुद्राध्ययनतत्परः ३। आराधयन्हरिः शंभुं कृत्वा पाशुपतंव्रतम् । तस्य ते बहवः शिष्याः ब्रह्मचर्यपरायणाः ४। लब्ध्वा तद्वदनाज्ज्ञानं दृष्टवंतो महेश्वरम् । तस्य देवो महादेवः प्रत्यक्षं नीललोहितः ५। ददौ कृष्णस्य भगवान्वरदो वरमुत्तमम् । येऽर्चयंति च गोविंदं मद्भक्ता विधिपूर्वकम् ६। तेषां तदैश्वरं ज्ञानमुत्पत्स्यति जगन्मयम् । नमस्योऽर्चयितव्यश्च ध्यातव्यो मत्परैर्जनैः ७। भविष्यंति न संदेहो मत्प्रसादाद्द्विजातयः । येऽत्र द्रक्ष्यंति देवेशं स्नात्वा देवं पिनाकिनम् ८। ब्रह्महत्यादिकं पापं तेषामाशु विनश्यति । प्राणांस्त्यक्ष्यंति ये र्मत्याः पापकर्मरता अपि ९। ते यांति तत्परं स्थानं नात्र कार्या विचारणा । धन्यास्तु खलु ते विज्ञा मंदाकिन्यां कृतोदकाः १०। अर्चयित्वा महादेवं मध्यमेश्वरमीश्वरम् । ज्ञानं दानं तपः श्राद्धं पिंडनिर्वपणं त्विह ११। एकैकशः कृतं कर्म पुनात्यासप्तमं कुलम् । सन्निहत्यामुपस्पृश्य राहुग्रस्ते दिवाकरे १२। यत्फलं लभते मर्त्त्यस्तस्माद्दशगुणं त्विह । एवमुक्तं महाराज माहात्म्यं मध्यमेश्वरे । यः शृणोति परं भक्त्या स याति परमं पदम् १३। इति श्रीपाद्मे महापुराणे स्वर्गखंडे वाराणसीमाहात्म्ये षट्त्रिंशोऽध्यायः ३६।

nārada uvāca- vārāṇasyāṃ mahārāja madhyameśaṃ parātparam | tasminsthāne mahādevo devyā saha maheśvaraḥ 1| ramate bhagavānnityaṃ rudraiśca parivāritaḥ | tatra pūrvaṃ hṛṣīkeśo viśvātmā devakīsutaḥ 2| uvāsa vatsaraṃ kṛṣṇaḥ sadā pāśupatairyutaḥ | bhasmoddhūlitasarvāṃgo rudrādhyayanatatparaḥ 3| ārādhayanhariḥ śaṃbhuṃ kṛtvā pāśupataṃvratam | tasya te bahavaḥ śiṣyāḥ brahmacaryaparāyaṇāḥ 4| labdhvā tadvadanājjñānaṃ dṛṣṭavaṃto maheśvaram | tasya devo mahādevaḥ pratyakṣaṃ nīlalohitaḥ 5| dadau kṛṣṇasya bhagavānvarado varamuttamam | ye'rcayaṃti ca goviṃdaṃ madbhaktā vidhipūrvakam 6| teṣāṃ tadaiśvaraṃ jñānamutpatsyati jaganmayam | namasyo'rcayitavyaśca dhyātavyo matparairjanaiḥ 7| bhaviṣyaṃti na saṃdeho matprasādāddvijātayaḥ | ye'tra drakṣyaṃti deveśaṃ snātvā devaṃ pinākinam 8| brahmahatyādikaṃ pāpaṃ teṣāmāśu vinaśyati | prāṇāṃstyakṣyaṃti ye rmatyāḥ pāpakarmaratā api 9| te yāṃti tatparaṃ sthānaṃ nātra kāryā vicāraṇā | dhanyāstu khalu te vijñā maṃdākinyāṃ kṛtodakāḥ 10| arcayitvā mahādevaṃ madhyameśvaramīśvaram | jñānaṃ dānaṃ tapaḥ śrāddhaṃ piṃḍanirvapaṇaṃ tviha 11| ekaikaśaḥ kṛtaṃ karma punātyāsaptamaṃ kulam | sannihatyāmupaspṛśya rāhugraste divākare 12| yatphalaṃ labhate marttyastasmāddaśaguṇaṃ tviha | evamuktaṃ mahārāja māhātmyaṃ madhyameśvare | yaḥ śṛṇoti paraṃ bhaktyā sa yāti paramaṃ padam 13| iti śrīpādme mahāpurāṇe svargakhaṃḍe vārāṇasīmāhātmye ṣaṭtriṃśo'dhyāyaḥ 36|

English translation

Nārada said :

1-2a. O great king, at Vārāṇasī , there is the best (place called) Madhyameśa. At that place that great lord Mahādeva always rejoices with the goddess (i.e. Pārvatī ) and is surrounded by the Rudras . Formerly the universal god Hṛṣīkeśa , Kṛṣṇa , the son of Devakī , lived there for a year (and was) always surrounded by devotees of Śiva .

2b-5a. With his entire body smeared with dust, and intent upon studying Rudra (-hymn), and observing the vow of the devotee of Śiva, Hari (i.e. Kṛṣṇa) worshipped Śiva. All those many disciples of him, intent upon celibacy, got knowledge from his mouth and saw Maheśvara .

5b-9a. That great revered lord Nīlalohita (i.e. Śiva), the giver of boons, directly gave an excellent boon to Kṛṣṇa. “Those devotees of meine [mine?] who worship Govinda with proper rites, will have the knowledge belonging to Śiva, which is full of the world. Those who are devoted to me, should salute him, should worship him and should meditate upon him. There is no doubt that by my favour they will have no birth. The sin like killing a brāhmaṇa etc. of those who here see after bathing the lord of gods, the trident-holder, quickly perishes.

9b-10a. Those mortals who, though engaged in sinful acts, die here, also go to that highest place. No doubt should be raised in this matter.

10b-12. Those wise men who after bathing in Gaṅgā , after having worshipped the lord Mahādeva, Madhyameśvara, (obtain) knowledge, (practise) penance, and offer śrāddha and piṇḍa at this place are blessed. Each one of these rites that are performed, purifies (the members of his) family up to the seventh descendant. The fruit that a man gets here is tenfold of the fruit that he gets by bathing at Sannihati, when the Sun is eclipsed by Rāhu .

13. O great king, I have thus told you about the greatness of Madhyameśvara. He who listens to it with great devotion, goes to the highest position.

Complete chapter-aligned witnesses. Sanskrit Wikisource page 43199, revision 333721 (2022-03-15T17:04:28Z). English is N. A. Deshpande’s complete translation, controlled against its chapter page at https://www.wisdomlib.org/hinduism/book/the-padma-purana/d/doc365255.html and the ten-volume archival witness. The witnesses are aligned at chapter level; no unsupported verse-by-verse equivalence is asserted.